Tuhle povídku mám nejradši
"No" ozvalo se z Byakuyova pokoje.Dveře se rozletěli a v nich stála Rukia s košíčkem.Byakuya se k ní otočil a nechápavě se na ní podíval. "Bratře,nesu ti…" "Co mi neseš?" "Tady… ,přiskočila k němu Rukia,nesu ti
malovaný vajíčka a ve spod máš sladkosti…" "Rukio,to nemuselo být…."podíval se na ní Byakuya zděšeně ,protože slyšel co se stalo Toushirovi. "Musela,všichni si Velikonoce užívají a jen ty jsi tu sám…." "Ale mě to nevadí." "Ale mě to strašně mrzí…. A ještě něco pro tebe mám." "Copak?" "Zavři oči." Byakuya zavřel oči a litoval toho již předem.Rukia z kapsy vytáhla králičí uši,které dostala od Ukitakeho a Byakuyovi je nasadila na hlavu. "Můžeš…. Líbí?" Byakuya se podíval do zrcadla na konci místnosti a nechápavě na sebe vytřeštil oči. "Už musím jít,bratře….. Měj se." "Jo… Taky…" i když Rukia už odešla,Byakuya stále seděl na zemi a nechápavě koukal na svůj obraz v zrcadla na konci místnosti. "Proč…?"ozývalo se stále dokola Byakuyovo žalostné šeptání.
malovaný vajíčka a ve spod máš sladkosti…" "Rukio,to nemuselo být…."podíval se na ní Byakuya zděšeně ,protože slyšel co se stalo Toushirovi. "Musela,všichni si Velikonoce užívají a jen ty jsi tu sám…." "Ale mě to nevadí." "Ale mě to strašně mrzí…. A ještě něco pro tebe mám." "Copak?" "Zavři oči." Byakuya zavřel oči a litoval toho již předem.Rukia z kapsy vytáhla králičí uši,které dostala od Ukitakeho a Byakuyovi je nasadila na hlavu. "Můžeš…. Líbí?" Byakuya se podíval do zrcadla na konci místnosti a nechápavě na sebe vytřeštil oči. "Už musím jít,bratře….. Měj se." "Jo… Taky…" i když Rukia už odešla,Byakuya stále seděl na zemi a nechápavě koukal na svůj obraz v zrcadla na konci místnosti. "Proč…?"ozývalo se stále dokola Byakuyovo žalostné šeptání.
"Dneska by to šlo…."říkal si na hlas Renji když mířil ke kapitánovi. Náhle uslyšel jak někdo běží,ale nikoho neviděl. "Co to…..?" než to dořekl narazila do něho Rukia. "Ahoj Renji." "Rukio…. Kde si byla?A kam tak spěcháš?" "Byla sem za bratrem,ale už musím běžet zase do práce." "Co-….."než stihl něco říct Rukia už mizela za rohem. "Co se to se všema děje?" Renji už stál před Byakuyovím pokojem,dveře byly otevřené. "Co se asi děje,že má kapitán otevřené dveře?"řekl si pro sebe,zaklepal na kraj dveří a vešel dovnitř.Na zemi seděl Byakuya,zrovna zkoumal králičí uši na své hlavě a Renjiho si ani nevšiml.Renji nejdřív nechápavě na svého kapitána koukal a zadržoval smích.Poté to už nevydržel a chytil hlasitý záchvat smíchu. "Abaraii co tady děláš?" "Bylo otevřeno a já sem klepal"vychechtal Renji. "Okamžitě vypadni.Hned." rozčiloval se Byakuya. Renji se na svého kapitána ještě jednou podíval a neodpustil si poznámku. "Moc vám to sluší kapitáne." To už se Byakuya naštval a popadl košík s vajíčky….
"Co to tady je za rámus?"řekl nechápavě Ukitake a s košem v ruce mířil za Byakuyou.Když už byl skoro u jeho pokoje ze dveří vyběhl Renji se záchvatem smíchu.Měl na sobě nalepený kousky vajíček a další dvě letěli za ním. "Abaraiiii…. Ty šmejde…."ozvalo se z pokoje ze kterého chvíli předtím Renji vyběhl. "Co se to tu děje?"zeptal se Ukitake a ušklíbl se na Renjiho.Jak ho Renji zpozoroval,vstal,se záchvatem smíchu ho pozdravil a poté se dal na odchod.Než ale stihl zmizet,ze dveří vykoukla Byakuyova hlava.Měl pořád ještě králičí ouška a v ruce držel vajíčko,které hodil dřív než si stihl všimnout Ukitakeho.Vajíčko kolem něho prosvištělo a trefilo Renjiho do hlavy.Ten se na tom místě chytl a zmizel za rohem.I za tím rohem se ještě pořád smál. "Kapitáne Ukitake,co vy tady?" "Jdu za tebou.Koukám že Rukia ti přece jenom dala ty králičí uši…." "Vidím že vám je taky dala …" "Nééé…. Já si je vzal dobrovolně.Dělám tenhle rok Velikonočního zajíčka." Byakuya zbledl. "Něco ti nesu."podal mu Ukitake koš plný vajíček.Poté z kapsy vytáhl pytlíček. "A tady máš něco na zub." Byakuya si od Ukitakeho vzal košík a do něj položil pytlíček se sladkostmi.Volnou ruku zaťal v pěst. "D-D-D-D-Děkuji…"
"Já už ale budu muset jít…. Tak se zatím měj." "Ta-Taky…" Byakuya se otočil a zamířil do svého pokoje.Položil koš do rohu a ještě vykoukl ze dveří aby se ujisti že tam nikdo není.Poté si sedl na zem,do ruky vzal polštář,zabořil do něj hlavu a začal křičet."Proooooč?Prooooč?Prooooč?"
"Já už ale budu muset jít…. Tak se zatím měj." "Ta-Taky…" Byakuya se otočil a zamířil do svého pokoje.Položil koš do rohu a ještě vykoukl ze dveří aby se ujisti že tam nikdo není.Poté si sedl na zem,do ruky vzal polštář,zabořil do něj hlavu a začal křičet."Proooooč?Prooooč?Prooooč?"
